Příběhy | Safires

Příběhy

Katka a Barunka
Otálející dušička
Prokletý dům
Rozdělená dvojčátka
Odpuštění
Andílek Evelýnka

Články, texty, myšlenky

Jak správně vybrat terapeuta
Umělci a Vyšší Já - Daniel Landa
Jak mluvíme – slova v našem životě
5.element
Spřízněné duše
Soudím a jsem souzen
Lorna Byrne – Andělé v mých vlasech
Poděkování roku 2012
Znamení
Pouta nejsou okovy
Právě Teď – přítomnost okamžiku
Když si nenasloucháme
ČernoBílé
Vědom sám sebe
Co je psáno, to je dáno
Stačí si jen přát
Vše co vyšleš, se ti vrací
Srdce Evropy
Statečným
Rub a Líc
Ve snění skutečném
V zahradách
Křižovatky
Do jámy lvové
Pohádky dnešní doby
Kruh všedního bytí
Otázky a odpovědi
Smrt je jen začátek
Myšlenky tvoří náš svět
Ve jménu
Rozloučení s rokem 2013
Elixír věčnosti duše
Jen tak...
Přijímání
Nezapomeň
Ukončení roku 2014
V půli cesty
HÁDANKA
Vize, Sny a Vzpomínky minulosti
Sbohem roku 2015
Klid před bouří
Zvíře naší duše
Bylo nebylo
Ke konci roku 2016
***P.S.
∞ SVĚTLEM HVĚZDY ∞
Ohlédnutí za rokem 2017
Pozdrav v závěru roku 2018
Závěrem roku 2019
Konec roku 2020
Pozdravení na konci roku 2021
Rozloučení s rokem 2022
Koncem roku 2023

Rozdělená dvojčátka

V době, kdy se maminka Míša potýkala s velkou ztrátou, přišel okamžik, kdy ze své bolesti měla vykročit dál. Její bolest byla převeliká, protože z jejích dvou dlouhoočekáných dvojčátek holčička Terezka zemřela 14 dnů po porodu. Maminka velmi oplakávala svou holčičku, nechtěla déle žít a chtěla vyměnit její život za svůj. Bála se ji pustit pryč od sebe, chtěla, aby Terezka byla pořád tady. Začaly jsme si spolu psát a Míša i přes svůj strach dokázala dělat postupné krůčky, rozloučila se a pustila svou Terezku, aby se mohla věnovat i své druhé holčičce Helence.

Helenka trávila několik měsíců v nemocnici, postupně se její stav zlepšoval, i když nadále přetrvávaly i některé fyzické propady, kdy na tom byla zdravotně hůř. Poté jí byl diagnostikován vzácný syndrom genetické mutace, prošla si řadou utrpení od zlomeniny nohou, srdečního onemocnění a krvácení do mozku, její sestřička Terezka nad ní držela ochranou ruku a byla s ní nadále ve spojení. Několikrát jsem s ní komunikovala a posílala Helence i její mamince pomocnou energii.

U Helenky jsme využily léčebné síly kamenů na zatížení solar plexu, když měla potíže s jídlem a trávením. Její potíže bohužel kvůli syndromu přetrvávají dodnes. Helenka musí docházet na rozmasírovávání svalů v obličeji a rehabilitace, přesto stále dělá malinké krůčky vpřed a pomalounku přibírá na váze. Je to velká bojovnice s velkou duší, která se jí zrcadlí v tak hlubokých očích, jaké si jen umíte představit.

I když jsou krůčky nepatrné, přesto je to stále krok vpřed. A ten se vždy počítá. Když lze udělat byť jeden malý krok, lze udělat ještě jeden, a pak ještě jeden…

Fotografie dvojčátek z příběhu: Vlevo Terezka, vpravo Helenka, dole opět Helenka