Články, texty, myšlenky

Příběhy

Katka a Barunka
Otálející dušička
Prokletý dům
Rozdělená dvojčátka
Odpuštění
Andílek Evelýnka

Jak správně vybrat poradce
Umělci a Vyšší Já - Daniel Landa
Jak mluvíme – slova v našem životě
5.element
Spřízněné duše
Soudím a jsem souzen
Lorna Byrne – Andělé v mých vlasech
Poděkování roku 2012
Znamení
Pouta nejsou okovy
Právě Teď – přítomnost okamžiku
Když si nenasloucháme
ČernoBílé
Vědom sám sebe
Co je psáno, to je dáno
Stačí si jen přát
Vše co vyšleš, se ti vrací
Srdce Evropy
Statečným
Rub a Líc
Ve snění skutečném
V zahradách
Křižovatky
Do jámy lvové
Pohádky dnešní doby
Kruh všedního bytí
Otázky a odpovědi
Smrt je jen začátek
Myšlenky tvoří náš svět
Ve jménu
Rozloučení s rokem 2013
Elixír věčnosti duše
Jen tak...
Přijímání
Nezapomeň
Ukončení roku 2014
V půli cesty
HÁDANKA
Vize, Sny a Vzpomínky minulosti
Sbohem roku 2015
Klid před bouří
Zvíře naší duše
Bylo nebylo
Ke konci roku 2016
***P.S.
∞ SVĚTLEM HVĚZDY ∞
Ohlédnutí za rokem 2017
Pozdrav v závěru roku 2018
Závěrem roku 2019
Konec roku 2020
Pozdravení na konci roku 2021
Rozloučení s rokem 2022
Koncem roku 2023

Zvíře naší duše

Jedna z dávných moudrostí praví, že prolije-li bojovník svou krev s krví zvířete, protnou se i jejich duše…

Dnešní doba, tak rychlá a na míle vzdálená původní celistvosti, vzdalující se přírodním zákonům, samotné matce Zemi, zastírá zrak a vzdaluje nás od přirozenosti. Hmotným bohatstvím, či spíše honbou za ním, nezbývá času naslouchat přírodě. Je třeba si uvědomit, že cokoliv děláme ve svém životě pro peníze, slávu, moc – je pomíjivější než-li vítr, který ve své ohromné síle rozbouří moře do obrovských vln a z ničeho nic přejde do úplného bezvětří, plachty zůstanou svěseny a lodě se z místa nepohnou…

Nenasloucháme svému tělu, své duši a už vůbec ne duším dalších. Vzdalujeme se přírodě. Spíme.

Avšak otevřeme-li oči, začneme vnímat, nezapomeneme…. Naše smysly se zbystří, vnímavost prohloubí a nám se otevře zázračný svět, který je tu odjakživa.

Tím, kdo mohou – a také to dělají – nám pomoci k porozumění Věčnosti, síly přírodních zákonů, jsou naši společníci ze světa zvířat. Jejich energie je tak silná a přirozená, původní.

Dnes má domácího mazlíčka kde kdo. Jde o to, jestli „kde kdo“ jej vnímá takového, jakým skutečně je. Nepolidšťuje ho, nepodmaňuje si z pozice „síly“, potřeby vlastnění či ovládnutí, nebo naopak ho nechají jen tak napospas ve své nevědomosti vedle sebe „být a umírat“. Pokud se dostanete do blízkosti jakéhokoliv zvířete, máte příležitost moudrosti, ušlechtilosti, píle i větší síly, laskavosti.

A ušlechtilost naší duše s laskavostí srdce je velmi silná „zbraň“.

Nejčastěji se v našich domovech setkáme se zvířaty kočka a pes, a právě ony poslouží prvnímu příkladu spojitosti přírodních zákonů.

Kočka (velká či malá), ušlechtilé to zvíře obrovské hrdosti, jejíž hlavním znakem je vědomí svobody. Z duchovního hlediska je kočka velmi mocný tvor, je „napůl tady a napůl tam“. Vnímá, hlídá brány „našeho světa“, ochraňuje. Často se stává, že mění-li se energie jejího domova (potažmo lidí žijících v něm), kočka je stahuje a filtruje všechny do sebe a přes sebe. Znamená to, že nebýt kočky v domově, člověk by musel snést daleko větší zátěž, projevující se různě, např. i fyzickou nemocí.

Pes, jehož "otcem" je vlk - a ten je odjakživa spjatý s přírodou, kdy ve své velké moudrosti sklonil se k člověku, ač ponechal si svou svobodu. Má své místo (pozici) ve velkém Soukolí. Vidí, Slyší, Mlčí. Ví. Zná všechny proměny Měsíce a ví, kam Slunce chodí spát… žije v celistvosti a zrozením ji utváří… spolubojovník.

Lidé dnes ze psů někdy dělají méně schopné tvory a šlechtí je jak je jim pochuti – využívají svou „pozemskou“ moc, nadvládu. Ale v duši je každý pes stále vlkem. A žít v jeho přitomnosti, přítomnosti mocné energie sálající přímo z lůna přírody je jedním z darů, který byl lidem dán. Tato energie je tak silná, že dokáže zvednout člověka ze země, uzdravuje nemocné, slabé, staré, bolavé na duši… Pes přirozeně reaguje na energii člověka, kopíruje ji, či vyvažuje… je to prapůvodní energie, která je zvířatům vlastní.

Jen se podívat do vlastní duše….

Nastiňuji zde jen lehce spojitost dvou nejčastějších zvířat v blízkosti lidí, na ty, které se mne často ptáte ….vnímejte, ony vnímají vás. Nerozumí vašim slovům, ale vnímají vaši podstatu, vaši energii, lásku či nenávist. To, od čeho se lidé tak vzdalují, vám zvířata ukazují přímo. Vnímají Skutečnost.

Nezmiňuji (nyní) další důležitá zvířata…., ani hrdost a vznešenost koní ani mocné a moudré ochránce vzduchu- dravce, natož tvory bájné …

Najít spojitost se zvířaty vnějšku s tím svým uvnitř je krok první. Pak bojovník na své cestě porozumí hlasu, jenž „budí tvora s křídly dvojího znamení“