Články, texty, myšlenky

Příběhy

Katka a Barunka
Otálející dušička
Prokletý dům
Rozdělená dvojčátka
Odpuštění
Andílek Evelýnka

Jak správně vybrat poradce
Umělci a Vyšší Já - Daniel Landa
Jak mluvíme – slova v našem životě
5.element
Spřízněné duše
Soudím a jsem souzen
Lorna Byrne – Andělé v mých vlasech
Poděkování roku 2012
Znamení
Pouta nejsou okovy
Právě Teď – přítomnost okamžiku
Když si nenasloucháme
ČernoBílé
Vědom sám sebe
Co je psáno, to je dáno
Stačí si jen přát
Vše co vyšleš, se ti vrací
Srdce Evropy
Statečným
Rub a Líc
Ve snění skutečném
V zahradách
Křižovatky
Do jámy lvové
Pohádky dnešní doby
Kruh všedního bytí
Otázky a odpovědi
Smrt je jen začátek
Myšlenky tvoří náš svět
Ve jménu
Rozloučení s rokem 2013
Elixír věčnosti duše
Jen tak...
Přijímání
Nezapomeň
Ukončení roku 2014
V půli cesty
HÁDANKA
Vize, Sny a Vzpomínky minulosti
Sbohem roku 2015
Klid před bouří
Zvíře naší duše
Bylo nebylo
Ke konci roku 2016
***P.S.
∞ SVĚTLEM HVĚZDY ∞
Ohlédnutí za rokem 2017
Pozdrav v závěru roku 2018
Závěrem roku 2019
Konec roku 2020
Pozdravení na konci roku 2021
Rozloučení s rokem 2022
Koncem roku 2023

Pohádky dnešní doby

Příběhy fantazie bez hranic ožívající v dětských snech přinášející radost, štěstí a jiskření v očích. Pohádky. Kdo by je neznal… v dětském věku je milují všichni a jako dospělí je vyprávíme zase svým dětem dál, ale už jsou pro nás většinou jen nostalgickou vzpomínkou na vlastní dětství. Tehdy jsme se totálně oddávali snění a plně vpluli do příběhu, který byl pro nás skutečným. V dospělém věku však často zapomínáme na pocity z říše fantazie, držíme se zuby nehty hmotné reality. "Jsme chytří, vzdělaní, dospělí", zkrátka si myslíme, že víme, co je skutečnost a co ne… /ale pokud si jen myslíme, že víme, nevíme zhola nic…/ Kouzla a čáry se nedějí, protože je to nesmysl. Dobro nevítězí nad zlem, protože je to nesmysl. Neplní se naše přání, protože je to nesmysl… Tak dlouho si opakujeme, že je něco nesmyslné, nemožné, až plně uvízneme ve hmotě. Nevěříme na zázraky, protože se žádné nedějí, nemůžeme třeba potkat kouzelného dědečka, co nám splní tři přání, protože žádný není… (?) Já přesto zas a znovu říkám - Nic Není Nemožné! Vaše přání a sny se plní, pokud jim věříte a opravdu chcete. Vždyť si stačí jen přát…

Pokud bereme pohádku jako symbolický příběh cesty duše, vidíme v ní začátek i konec. Rozhodnutí vykročit z tepla domova a jít neznámo kam (ztráta veškerých hmotných jistot), stát na křižovatce tří směrů (zvolit cestu přímou, těžkou či lehčí), putovat neznámým světem až na kraj světa (hranice hmotného a duchovního světa), porazit nějakou tu „potvoru“ (bojovat se zlem přímým i nepřímým) - prokouknout lži, nástrahy rádoby blízkých, snést bolesti, strasti a utrpení (své světlé i temné stránky), získat čarovné předměty, osvobodit princeznu (najít Lásku – probudit ji v sobě) a vrátit se zpět domů (Osvícení). Těsně u cíle však máme také nástrahy, ztratíme-li pozornost, může přijít smrt, beznaděj (padlá pýcha), ale v naději pak může být podána mrtvá a Živá voda (pokora, Vědomí). Mezi příběhem je spousta pomocníků (ochránců) a třeba i mluvících zvířat – jako mocných medicin průvodců (ctností)... Pohádka má jistě svůj význam ne jen v dětské fantazii, ale také ve světě dospělých. Je v nich často tolik pravd a moudrých slov, které zapomínáme a vnímáme příliš povrchně (pak z nich ale nemůžeme vzít to, co je v nich skutečně vloženo). Můžete namítnout, že novodobé pohádky jsou prázdné, není v nich už „to dávné poselství“ cesta a učení. Ne ve všech a ne vždy. Jako matka synů nemám přehled o soudobých holčičích pohádkách, tudíž nevím, jak jsou na tom „dnešní princezny“, za to znám svět součastných hrdinů… A ano, dnešní doba se promítá i do pohádek pro děti - jsou rychlé, zběsilé a prázdné… ale ne všechny. I dnes můžeme najít smysluplný příběh, ve kterém se zobrazuje cesta duše, příběh je skutečně hluboký a odráží duchovní svět - příběh plný pravd a moudrosti.

Častokrát se ptáte, zda znám tu či onu esoterickou, duchovní knihu, toho či onoho autora a já obvykle říkám ne… současná „ezo“ literatura není právě můj oblíbený žánr (ale to pouze z toho důvodu, že si chci svým učením projít svou vlastní cestou). Stačí mi pohádky :) a to ať už dětské nebo ty "pro dospělé". Často se dá totiž říci, že náš rozum a naše naučené znalosti jsou vlastně "našim nepřítelem". Zavřou nám vlastní vědění. Můžete říkat spoustu nádherných slov, ale pokud budou jen převzata z knih a vy jim skutečně neporozumíte, zůstanou prázdná – i když budou znít krásně a vznešeně... Nemusíte přeci studovat do úmoru cestu jiných a nenacházet tu pravou sami k sobě, ale můžete se naučit vnímat Skutečnost na Kraji světa i z „obyčejných“ pohádek či jakýkoliv oblíbených knih a příběhů, protože i v nich lze najít duchovní pravdu a vedení vlastní cesty. Oblíbená kniha (či cyklus knih jednoho příběhu), která vás zasáhne, uchvátí tak, že ji čtete stále dokola, příběh, článek, text, jenž vás nutí při jeho čtení (poslechu) zatajit dech a poposedávat si radostí z poznání a dokonalým pochopením... místa, příběhy, věci i lidé, o kterých jste někdy v úžasu řekli – neskutečné ….tohle všechno je vaše Pravé učení, vaše vedení. A je jedno, zda je to kategorie duchovní, esoterická, pohádková, naučná, historická, filozofická, fantasy, SF, či jakákoliv jiná… /a nebo kombinace všeho dohromady :) jako má milovaná sága – obzvláště stínové řady (naprosto geniální práce s paralelou času), na kterou již léta čekám, až bude někdo schopen téměř po čtvrt století od knižního vydání filmového zpracování. A když jsem si na počátku tohoto roku přála, aby konečně vešla široké veřejnosti v známost, netušila jsem, že její realizace je již téměř u konce…náhoda tomu chtěla, že se mi zanedlouho tenhle sen splní… Kéž je tohle zpracování tak zdařilé jako u jiných veleznámých fantasy a scifi filmů, které tak zpětně dovedly diváky ke čtení původních úžasných pohádek (a "chytrý praktický" svět dospělých se převrátí v moudrý svět dětí – alespoň na chvíli)… a my, a mnozí další, si pak můžeme z bájných, smyšlených příběhů vzít velká učení a moudrosti, možná i takové, že hrající si děti můžou vyhrát třeba i válku, není totiž hra jako hra… Každý máme nějakou tu svou oblíbenou pohádku :)

Chci tím říct - hledejte učení všude kolem sebe, v obyčejných věcech, obyčejných knihách, obyčejných příbězích-pohádkách a obyčejných lidech. Možná ještě netušíte, že i na první pohled obyčejné věci se můžou změnit v čarokrásné vzácné předměty, prastaré moudré knihy či kouzelné dědečky plnící tři přání (na podobě nezáleží:). Pokud budete chtít znát, můžete právě v nich vidět to výjimečně neobyčejné… nemusíte nahlížet na život z rubu, ale otočíte si vnímání, a přesto se neutopíte mimo reálné vědomí, spíše naopak. Nebudete se ptát - proč zůstala jedna karta otočena rubem (co když je to líc?) a jednoduše uvidíte, víte. Protože když chcete, můžete vědět a mít své otázky, správné odpovědi a splněná přání… Vězte, pohádky jsou skutečné a zázraky se dějí těm, kdo v ně věří... (a dějí se neustále, jen se naučit je vnímat).

Nejpravdivější pohádka je totiž život sám.