Titulní strana

Kdo jsem

Jak pracuji

Safires
Voda
Kameny
Druhy kamenů
CANISTERAPIE

Děti

Indigové děti
Křišťálové děti
Duhové děti
Když děti nepřicházejí
Hosté jenom na chvíli

Příběhy

Katka a Barunka
Otálející dušička
Prokletý dům
Rozdělená dvojčátka
Odpuštění
Andílek Evelýnka

Články, texty, myšlenky

Jak správně vybrat poradce
Umělci a Vyšší Já - Daniel Landa
Jak mluvíme – slova v našem životě
5.element
Spřízněné duše
Soudím a jsem souzen
Lorna Byrne – Andělé v mých vlasech
Poděkování roku 2012
Znamení
Pouta nejsou okovy
Právě Teď – přítomnost okamžiku
Když si nenasloucháme
ČernoBílé
Vědom sám sebe
Co je psáno, to je dáno
Stačí si jen přát
Vše co vyšleš, se ti vrací
Srdce Evropy
Statečným
Rub a Líc
Ve snění skutečném
V zahradách
Křižovatky
Do jámy lvové
Pohádky dnešní doby
Kruh všedního bytí
Otázky a odpovědi
Smrt je jen začátek
Myšlenky tvoří náš svět
Ve jménu
Rozloučení s rokem 2013
Elixír věčnosti duše
Jen tak...
Přijímání
Nezapomeň
Ukončení roku 2014
V půli cesty
HÁDANKA
Vize, Sny a Vzpomínky minulosti
Sbohem roku 2015
Klid před bouří
Zvíře naší duše
Bylo nebylo
Ke konci roku 2016
***P.S.
∞ SVĚTLEM HVĚZDY ∞
Ohlédnutí za rokem 2017
Pozdrav v závěru roku 2018
Závěrem roku 2019
Konec roku 2020
Pozdravení na konci roku 2021
Rozloučení s rokem 2022
Koncem roku 2023

Vaše ohlasy

Obrázky

Ceník

Kontakt

Odkazy

V zahradách

 

V zahradách věčnosti, kam slunce chodí spát,

zbaven všech starostí, sedává měsíc rád.

Když nebe zazáří krvavým zbarvením,

budí se tvor s křídly dvojího znamení.

 

Konce však nedojde, když nezví začátek,

branou tak neprojde bez nářku jehňátek.

Krok ztěžkl v počátku, hledání není cíl,

kruh netkví v půlkruhu, nestačí Malých sil.

 

Znějící prozáří sluneční korunu,

leskem se odráží cesta zpět ke trůnu.

Vlevo se stříbrné ohňové rozžhaví,

vpravo zas mistrné kameny zpívají.

 

Ty strany na vahách musí se vyrovnat,

jak slova v přísahách a víra bez dogmat.

V oblé dvé celosti tratí své jistoty,

slouhové zimních dní hrají si do noty.

 

Stromů tam stojí řad, kde pramen vyvěrá,

kde žár se pojí v chlad, kde sídlí proměna.

Tam luna prochází zahradou Velkých dnů,

s hvězdami po kapsách otvírá dveře snům.

 

Cesta je veliké Skutečné umění,

když projdou společně, Dílo je odmění.

Tma už pak nebude v nebeských výšinách,

ze stínů v přeludech zbude jen pouhý prach.

 

V zahradách věčnosti, kam slunce chodí spát,

zbaven všech starostí, sedává měsíc rád.

Když nebe zazáří všech duší zbarvením,

skutečnost zjeví se ve hvězdném kameni.