Články, texty, myšlenky

Příběhy

Katka a Barunka
Otálející dušička
Prokletý dům
Rozdělená dvojčátka
Odpuštění
Andílek Evelýnka

Jak správně vybrat poradce
Umělci a Vyšší Já - Daniel Landa
Jak mluvíme – slova v našem životě
5.element
Spřízněné duše
Soudím a jsem souzen
Lorna Byrne – Andělé v mých vlasech
Poděkování roku 2012
Znamení
Pouta nejsou okovy
Právě Teď – přítomnost okamžiku
Když si nenasloucháme
ČernoBílé
Vědom sám sebe
Co je psáno, to je dáno
Stačí si jen přát
Vše co vyšleš, se ti vrací
Srdce Evropy
Statečným
Rub a Líc
Ve snění skutečném
V zahradách
Křižovatky
Do jámy lvové
Pohádky dnešní doby
Kruh všedního bytí
Otázky a odpovědi
Smrt je jen začátek
Myšlenky tvoří náš svět
Ve jménu
Rozloučení s rokem 2013
Elixír věčnosti duše
Jen tak...
Přijímání
Nezapomeň
Ukončení roku 2014
V půli cesty
HÁDANKA
Vize, Sny a Vzpomínky minulosti
Sbohem roku 2015
Klid před bouří
Zvíře naší duše
Bylo nebylo
Ke konci roku 2016
***P.S.
∞ SVĚTLEM HVĚZDY ∞
Ohlédnutí za rokem 2017
Pozdrav v závěru roku 2018
Závěrem roku 2019
Konec roku 2020
Pozdravení na konci roku 2021
Rozloučení s rokem 2022
Koncem roku 2023

Spřízněné duše

Snad každý známe ten pocit, když potkáme člověka tak blízkého, až se nám srdce zachvěje. Alespoň jednou jste si řekli, že ten člověk je vám něčím blízkým, že ho odněkud znáte, jen zrovna nevíte odkud, že vám rozumí a chápe vás, aniž musíte vyslovit své myšlenky nahlas. Vaše spřízněná duše. Co to vlastně znamená? Má ji každý? Kde se potkávají takhle spřízněné duše?

Potkat ji můžete kdekoliv. Cestou do práce, při zábavě, ve chvílích smutku nebo ohrožení. Není podmínkou ani fyzický kontakt, v dnešní době virtuální reality je možné setkání i přes klávesnici počítače, a vy víte, že je to pravda. Setkání kdekoliv a kdykoliv. Může to být člověk, který je s vámi neustále v kontaktu každý den, ale také ho můžete potkat „náhodou“, vaše cesty se dokonce mohou střetnout jen na chvíli a vy přesto víte, že je to on-ona. Nemluvím teď o lásce a partnerství (ač Láska tam přirozeně stále je), vaše spřízněná duše může být kdokoliv, od kamaráda, přes kolegu i přes náhodného kolemjdoucího, který vám podá pomocnou ruku, po zvláštní „individuum“, co se zdá být na první pohled úplně někdo jiný než vy. Není důležitý věk, pohlaví, národnost, společenské postavení…

Jestli ji má každý? Samozřejmě. I ti, kdo ji zatím neznají ví, že se jednou setkají. Stačí mít oči otevřené a srdce dokořán. Každý z nás má někde ty „své kousky duše“, které mu chybí a stýská se mu po nich, jen není teď ten správný čas být spolu.

Když ale takového člověka potkáte a poznáte propojení mezi vámi, važte si každého okamžiku, který s ním můžete prožít. Každého záchvěvu srdce, naplnění jistoty, že vše dává smysl, jak šťastná „náhoda“ to je, že vás „osud“ svedl dohromady, užívejte radosti a štěstí, kdy vaše duše našla kus sebe, kdy nemusíte mluvit a víte oba. Můžete říct sotva půl věty a rozumíte si. Vaše spřízněná duše vám rozumí, chápe vaši podstatu, myšlenky a touhy, i přestože je nevyslovíte nahlas. Nenechte si ten okamžik proklouznout mezi prsty váháním či strachem.

Možná náš lidský rozum nechápe, že je toto skutečně možné, ale vaše duše to ví, poznávají se a radují z každého takového okamžiku. Proto vám i fyzicky srdce poskočí a dech se tají z tolika „náhod“ které najednou vyplouvají napovrch. Ale náhoda přeci neexistuje. :) „Jak je ten člověk stejný, má stejné myšlenky, prožitky, vidí vám až na dno duše.“ Hluboko uvnitř víte, že se znáte věčnost a hledáte se, jen si nevzpomínáte. A tak je to správně.

Někdy je spřízněná duše vlastně ve skutečnosti duší jen jednou ve dvou tělech. Je-li duše tak velká a přijala ještě větší úkol pro život, je možné setkat se s ní ve vícero podobách. To pak lidé, ač stovky, tisíce kilometrů vzdálení od sebe (a nebo taky za rohem), žijí podobné životy, shodují se jak jejich prožitky z dětství, z jejich rodiny, tak z dalšího svého vývoje, až po banality jako jsou oblíbené knihy, jídla, lásky, písně... Některé drobné rozdíly mezi jejich životy jsou dány jejich výběrem úkolu zde, přijde-li na učení této rozdělené duše, jde po stejné cestě jen s jiným úkolem, který má pochopit a přijmout.

Všímejme si proto lidí kolem sebe, pomáhejme si, ač se vůbec neznáme. Stačí gesto, úsměv, drobná pomoc ať už fyzická či slovem, nebýt netečný a nevšímavý k problémům druhých, vždyť naše spřízněná duše může být kdokoliv.