Titulní strana

Kdo jsem

Jak pracuji

Safires
Voda
Kameny
Druhy kamenů
CANISTERAPIE

Děti

Indigové děti
Křišťálové děti
Duhové děti
Když děti nepřicházejí
Hosté jenom na chvíli

Příběhy

Katka a Barunka
Otálející dušička
Prokletý dům
Rozdělená dvojčátka
Odpuštění
Andílek Evelýnka

Články, texty, myšlenky

Jak správně vybrat poradce
Umělci a Vyšší Já - Daniel Landa
Jak mluvíme – slova v našem životě
5.element
Spřízněné duše
Soudím a jsem souzen
Lorna Byrne – Andělé v mých vlasech
Poděkování roku 2012
Znamení
Pouta nejsou okovy
Právě Teď – přítomnost okamžiku
Když si nenasloucháme
ČernoBílé
Vědom sám sebe
Co je psáno, to je dáno
Stačí si jen přát
Vše co vyšleš, se ti vrací
Srdce Evropy
Statečným
Rub a Líc
Ve snění skutečném
V zahradách
Křižovatky
Do jámy lvové
Pohádky dnešní doby
Kruh všedního bytí
Otázky a odpovědi
Smrt je jen začátek
Myšlenky tvoří náš svět
Ve jménu
Rozloučení s rokem 2013
Elixír věčnosti duše
Jen tak...
Přijímání
Nezapomeň
Ukončení roku 2014
V půli cesty
HÁDANKA
Vize, Sny a Vzpomínky minulosti
Sbohem roku 2015
Klid před bouří
Zvíře naší duše
Bylo nebylo
Ke konci roku 2016
***P.S.
∞ SVĚTLEM HVĚZDY ∞
Ohlédnutí za rokem 2017
Pozdrav v závěru roku 2018
Závěrem roku 2019
Konec roku 2020
Pozdravení na konci roku 2021
Rozloučení s rokem 2022
Koncem roku 2023

Vaše ohlasy

Obrázky

Ceník

Kontakt

Odkazy

Světlem hvězdy

 

Znám tě, neb nahlížím do tvých snů

a našlapuji po nich tak lehce.

Znám tě již od počátku prvních dnů

a znát budu až vyschne pramen řece.

 

Ptáš se, co je to s lidem, jimž oheň jsi dal,

ptáš se, proč smrti otevřeli dveře.

Kde kdysi radost, nyní jenom žal

a bratr bratru v hněvu k nedůvěře.

 

Viděl jsi hvězdu, z níž přecházel tě zrak,

ta hvězda jasným světlem plála.

V proroctví psáno, že pannu následuje drak,

ve jméně klíč, však jen panna jméno hvězdy znala.

 

Hledáš svou cestu, po níž kráčíš celé věky,

však rozumem držíš se tak zpátky.

Hledáš svou cestu – přitom v srdci správný tok je řeky,

jen naslouchat jeho hlasu, pak pomine tma a den nebude krátký.

 

Máš sílu, která mocí zvedne obří vlny,

když světlem hvězdy ukážeš směr smíru.

Máš sílu, jež lékem je na bolest, nářek, v duších trny,

když rozsvítíš své světlo, pak jeho, její - všech. Bez rozdílů.

 

Znám tě, neb nahlížím do tvých snů

a našlapuji po nich tak lehce.

Znám tvou duši od počátku prvních dnů

a znát budu, neb vidím až do hloubi tvého srdce.